Blogerka Klárka: PŘÍRODOU JESENÍKŮ - RAMZOVÁ, JELENÍ STUDÁNKA, SKŘÍTEK - ZA 2,5 DNE + TIPY CO S SEBOU

úterý 21. srpna 2018

PŘÍRODOU JESENÍKŮ - RAMZOVÁ, JELENÍ STUDÁNKA, SKŘÍTEK - ZA 2,5 DNE + TIPY CO S SEBOU


Ahojte! ☺

Na Instagramu a Facebooku jste mohli před více jak týdnem vidět malou ochutnávku fotek z Jeseníků, kam jsem se spolu se Štěpou a Martinem vypravila v první polovině srpna. Dneska bych vám chtěla ukázat zbytek snímků, které jsem pořídila (pár jich tu bude i od kluků). A že jich bude! ☺
Chtěla bych vám tak dát tip na výlet, který do konce prázdnin můžete ještě v klidu stihnout. (Pokud je teda nemáte nacpané tak, jako já... :D)
Na konci článku vám pak sepíšu i seznam toho, co si rozhodně nenechat doma! ☺

Náš výlet jsme začali ráno kolem 8. hodiny, kdy jsme všichni tři nasedli do vlaku a vydali se směrem na Ramzovou. V průběhu cesty jsme jednou přestoupili na náhradní autobusovou dopravu. Hned po příjezdu na naši zastávku jsme se vydali na cestu - prvním malým milníkem byl Šerák.






No ale nebyl by to výlet se mnou, kdyby nezačalo pršet, že jo. To je pomalu klasika, v poslední době. Naštěstí nám to tak krásně vyšlo, že první kapky začaly padat, když jsme byli asi 200 m právě od restaurace Šerák. V té jsme nakonec strávili asi hoďku a půl, než přestalo pršet. U nás na stole se za tu dobu prostřídalo pár kofol, džus, knedlíky a polévka.☺




Minimilníkem se nám stal i Keprník, vzdálený asi kilometr. Na fotkách můžete vidět, jak krásně se nám po dešti vyčasilo! ☺









Následovala nejdelší část trasy tohoto dne - desetitikilometrová cesta k lanovce do Kout nad Desnou. Ta jezdila do 17:00, takže jsme se museli míň zastavovat a víc pohnout kostrou, abychom to v klidu stihli. (Z Keprníku jsme vycházeli něco málo před 14. hodinou.)














Lanovku jsme nakonec stihli, i když byly chvilky, kdy jsme mysleli, že tomu tak nebude. Všechny nás navíc bolela záda z těžkých batohů zařezaných v ramenou a různé části nohou. Ale zvládli jsme to! ☺




Když jsme vyjeli nahoru, bylo tam relativně prázdno. Posledních pár sjezdařů s koly se chystalo na cestu dolů. Po jejich odjezdu jsme zůstali nahoře sami. Usadili jsme se na zahrádku již zavřeného občerstvení a odpočívali jsme. A jedli, samozřejmě. Nejhorší část trasy jsme měli za sebou, už nás čekaly asi jen 2 km k místu, kde jsme měli nocovat.








A kdeže to budeme spát? V dřevěné chatce k tomu určené - v Útulně. Šlo vlastně jen o dřevěnou konstrukci s okny a dvěřmi. Na první pohled vypadala moc hezky. Co nás ale bohužel zklamalo, byly odpadky ve spodní části. Dost lidí si asi řeklo, že nepotáhnou přázdné lahve, plechovky a obaly, tak to prostě naházeli do spodní místnosti. Tam se pochopitelně nedalo dýchat. Fuj! Nahoře v patře to v podstatě nebylo cítit, ale zase tam v noci pěkně protahovalo pod střechou, takže byla kosa jako blázen.
Tudíž pokud se budete inspirovat naším výletem, máte dvě možnosti: Buď to risknete a budete doufat, že to bude uklizené a vy se tak v klidu vyspíte, nebo prostě nevyjedete k večeru lanovkou, vyspíte se někde v Koutech a nahoru se necháte vyvézt až další den. To bude na vás... ☺
Každopádně pokud to uděláte jako my, budete mít v nohách kolem 20 km. ☺

 





Druhý den ráno, až jsme se pěkně vyspinkali, jsme se vydali na cestu. Spali jsme dlouho, protože jak už jsem výše zmiňovala, v noci byla kvůli větru, který profukoval pod střechou, hrozná zima, takže jsme to dospávali ještě ráno, kdy už bylo relativně teplo. Nejdříve jsme se vrátili pár stovek metrů zpět po cestě, po které jsme předchozí den přišli, abychom si dopustili láhve s vodou. Teprve poté jsme se vydali k Dlouhým stráním, konkrétně teda k horní nádrži.





Po cestě kolem nás prosvištělo dolů několik koloběžkářů a směrem nahoru jsme potkali i pár cyklistů (za což teda smekám). U nádrže jsme se pak posilnili a samozřejmě nafotili několik fotek! ☺
 









Z Dlouhých strání jsme se pak vydali k místu, kde jsme si naplánovali druhé přenocování - k Jelení studánce.







Nikam jsme nespěchali, takže jsme se hodně zastavovali. Někteří se čachtali ve vodě (Štěpa), někteří seděli, odpočívali a užívali si přírodu (Martin). No a jiní se zase, ehm, přežírali borůvkami...





Tady si dovolím malou vsuvku. Až dojdete k místu s názvem U Františkovy myslivny, je tam taková drobná vyčůranost. V tu chvilku vy potřebujete jít k Jelení studánce po zelené. No, tak se podíváte, vidíte směrovku a strom s požadovanou značkou. Tak se vydáte dolů po asfaltce. Což je dost divný, když váš požadovaný cíl by měl být nahoru. V ten okamžik se ale naštěstí kamarádi podívají do map a vyčtou, že musíte jít po jiné zelené. Tak se půjdete po cestě číslo dvě se zeleným značením. Jenže pak se do mapy podíváte ještě jednou a zjistíte, že kousíček nad cestou, na které stojíte, je ještě jedna zelená - teď konečně ta správná. Pochopitelně úplně blbě viditelná a dost nešikovně vyznačená... Takže se znovu vracíte a napotřetí se konečně vydáte tím správným směrem. Hurá!
Tak to jen taková malá rada pro ty, kteří si chtějí to vracení ušetřit! ☺





Pak už byla cesta celkem bez problémů. I tak jsme ale byli rádi, když ten strmý kopec s úzkými cestičkami skončil. Protože pak už nás čekal jen kousíček po relativně rovném terénu a byli jsme v cíli tohoto dne! ☺




Nocovat jsme tedy měli u již několikrát zmiňované Jelení studánky, u níž stála kamená budova. Byla tedy několikrát měnší než Útulna, ale zato jsme se v ní mnohem lépe vyspali. Bylo tam celkem teplo, nikde nic neprotahovalo, ani se nikde neválely žádné odpadky. Super! ☺
Tento den jsme ušli kolem 13 km. ☺



Poslední den jsme měli v plánu nejkratší trasu z celého výletu - šestikilometrovou cestu na Skřítek. Tu si opravdu užijte, máte kopu času na malou vzdálenost. Užívejte si to ticho a klid, dokud to jde, protože čím blíž ke Skřítku budete, tím víc lidí potkáte.


 



My jsme k motorestu na Skřítku dorazili zhruba ve čtvrt na jednu. A autobus „domů“ nám jel až ve třičtvrtě na tři. Takže jsme si sedli do restaurace, kde jsme nakonec strávili asi dvě hodiny, a objednali si oběd. A zárověň i zaslouženou odměnu. Myslím, že závěrečná fotka jasně vystihuje, jak moc velkou radost nám udělal smažený sýr s hranolkama! ☺

 


Co s sebou?

Pohodlný batoh
Velikost, styl a další parametry si zvolte podle sebe. Hlavně aby se vám do něj vešlo vše potřebné! ☺
Na některé můžete mrknout třeba tady → Outdoorové batohy

Spacák a karimatku
Ač to přes den tak nevypadá, noci umějí být pěkně chladné. Proto nezapomeňte na teploučký spacák a karimatku, která částečně odizoluje chlad od země a zárověň poskytuje krapet toho komfortu. ☺
Podle vašich požadavků a financí můžete vybírat třeba tady → Spacáky - Karimatky

Teplé oblečení na noc
Ať už zvolíte nějaké termoprádlo nebo několik vrstev oblečení, je to jedno. Hlavně sáhněte po tom, o čem jste si jisti, že vám v tom bude teplo. Pokud jste v zimě zvyklí na teplé ponožky, přibalte si je taky. Já sama bych asi zvolila termoprádlo, které nezabere tolik místa v batohu a pěkně udržuje teplo. Každopádně si s sebou určitě vemte i nějakou mikinu a dlouhé kalhoty.
Tip na funkční prádlo vyrobené v České republice můžete najít tady → Funkční prádlo

Správná obuv
Teď lidi, kteří chodí do hor často přeskočí tento odstavec. Ne, jen žertuju. Ale asi se budete chytat za hlavu. Štěpa si vzal boty, které mu zpěvnily kotník a které byly na turistiku určené. Já ani Martin ne. My se turistice neměnujeme, takže jsme šli prostě v teniskách. Já sama v těch na běh, které jsou o něco větší, než ty na klasické chození. Netlačily mě v nich palce a šlo se mi dobře, i když jsem více zatěžovala kotníky. Martin šel v těch na běžné chození, takže ho pak palce už tlačily. Za mě tedy pokud nemáte turistické boty, vemte si takové, které jsou trochu volnější. Popřípadě pokud podobné výlety podnikáte častěji, asi bych zainvestovala do bot na to určených. Ať si nezničíte kotníky. ☺

Nepromokavá bunda, pláštěnka nebo alespoň pytel
My jsme tedy naštěstí nezmokli, ale bylo to tak tak. A mít pak komplet promočené úplně všechno by asi nebylo úplně příjemné. Sama za sebe bych brala pláštěnku, protože vám přece jen ochrání více povrchu, než bunda. A pokud máte pláštěnku i na batoh, tím lépe. Pokud ne, vemte si odpadkový pytel. Anebo dost velkou pláštěnku, pod kterou se vám ho třeba povede nasoukat! ☺

Pití
Já sama jsem měla s sebou 1,5l láhev, která mi stačila. Na každé zastávce, kde se dalo, jsem si ji doplnila a bylo to pro mě akorát. Kluci měli s sebou ještě každý po třičtvrtělitrové láhvi, tuším. Možná ještě o něco víc. Každopádně berte v potaz to, že každou láhev, kterou si dáte do batohu, pak ponesete plnou. Takže klidně o další 2-3 kila víc. Jo, takhle se to zdá málo, ale po určité době se to pronese. Najednou totiž máte z desetikilového batohu třináctikilový. Což po nějaké době určitě poznáte. Chce to zhodnotit, kolik vody bude pro vás ideální. ☺

K ošetření ( + antibakteriální gel na ruce)
Náplasti se budou určitě hodit - minimálně na puchýře. Fajn bude i nějaký obvaz, popřípadě desinfekce. A takovým malým chytrým pomocníkem je i antibakteriální gel na ruce, který se bude určitě několikrát hodit. ☺

Opalovací krém, pokrývka hlavy, sluneční brýle ( + balzám na rty?)
Velkou část dne na vás bude svítit sluníčko. Určitě si tedy nezapomeňte opalovací krém, abyste pak nepřijeli domů červení jak raci. Stejně tak sluneční brýle jsou fajn. I pokrývka hlavy, kterou jsem já sama podcenila a spálila jsem si tak kůži v místech, kde mám pěšinku. A dopsala jsem i balzám na rty, protože já sama jsem po návratu domů měla rty strašně vysušené a popraskané. To je tip asi spíš pro holky.

Klasiky
Peněženku, jídlo, oblečení, osobní hygienu, nožík, popřípadě nějaké hry, mobil a powerbanku...


Tímto tento dlooouhý článek ukončím. Doufám, že se vám líbil a že naši trasu třeba taky podniknete! ☺

Dejte mi do komentářů vědět, která fotka se vám líbila nejvíc a jestli už jste byli v Jeseníkách nebo to plánujete! ☺

Mějte se, jako vždy, parádně! ☺

Blogerka Klárka

6 komentářů:

  1. Fotky jsou moc pěkné!:) Jde vidět, že jste si to užili. Se značením nám nastal problém i v Krkonoších, nakonec gps nejsou tak marné řešení, ale je to škoda. Moc se mi líbí ty stavby z budrů:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc! 😊
      Ano, užili! 😊
      Je to škoda, ono motat se a několikrát se vracet není úplně příjemný. :D Ale co naděláme, ještěže existuje ta technika, popřípadě pro některé mapy... :D

      Vymazat
  2. Opravdu se vám fotky v horách povedly! A jaký tam jsou krásný výhledy O:) Nám by s přítelem bylo asi jedno, kde spíme, protože po 20km bychom byli tak utahaní, že bychom usli kdekoliv :D :D A s tím pitím máš naprostou pravdu, ikdyž se to nezdá, stačí i hoďka a už je i pár kilo těžkých, natož když tam máš těch kil přes 10 :O

    WantBeFitM

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkujeme! 😊
      A ano, to jsou! 😊
      Tak se s přítelem někdy vypravte, je to opravdu super! 😊

      Vymazat
  3. To vypadá jako zdařilý výlet :) Mám strašnou chuť někam na puťák zase vyrazit, jen s prckem to už není tak snadné :D Pod stanem i širákem už spal, což o to, ale ty věci by neměl kdo tahat. Dřív jsme s sebou s mužem tahali klidně 2 krosny, každá o váze 20-25 kg, přes den ušli ke 30 km a noc strávili, kde se zrovna dalo. Mám chuť se k tomu vrátit pokaždé, když vidím nějaký takovýhle fotoreport :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To byl! 😊
      To naprosto chápu, ale tak až bude starší, třeba se k tomu vrátíte a určitě si to i víc užijete! 😊

      Vymazat