neděle 20. srpna 2017

NAŠE PRVNÍ SPOLEČNÁ DOVOLENÁ

 

Ahojte! ☺

Letošní prázdniny pro mě byly hodně speciální. Když teda pominu to, že jsem chodila hodně i na brigády, jezdila na výlety s rodinou, na oslavy, k taťkovi, do vody (nedobrovolně) vlezla až koncem července a tak dále, dostanu se k výjimečnému zážitku. S přítelem jsme vyrazili na naši první společnou dovolenou. Strávili jsme úžasných 7 dní mimo domov, konkrétněji na jižní Moravě. A co všechno jsme zažili si můžete přečíst v tomto článku! ☺


1. den

Kolem 8:45 si mě přítel vyzvedl u mě doma. Nanosili jsme věci do auta, rozloučili se s mamkou a jeli k přítelově rodině. Tam jsme naložili zbytek věcí, rozloučili jsme se s rodiči, přítelovou sestrou, jejím manželem a dětmi, a vyrazili jsme do Olomouce. 


 
Ke Globusu jsme dojeli kolem půl jedenácté a čekali jsme na mého taťku, se kterým jsme měli domluvený sraz. Když dorazil, šli jsme nakupovat. Přestože jsme potřebovali jen pár věcí, nakonec jsme tam strávili hodinu a půl. 


Ve dvanáct jsme teda konečně vylezli, rozloučili jsme se s taťkou a vydali se na cestu. Něco po jedné hodině jsme dorazili do Lechovic. Přítel básnil o restauraci U Leny, takže jsme si tam dali oběd. Já jsem si vybrala kuřecí prso zapečené s mozzarellou a rajčaty s americkými bramborami, přítel zvolil svou klasiku - kuřecí řízek s hranolkami. Pochutnali jsme si, ale vadily mi mouchy, kterých tam teda bylo požehnaně...
Po jídle nás čekala necelá hodinka jízdy, než jsme dorazili do autokempu Výr.

Vynosili jsme věci z auta a chystali jsme se naskládat jídlo do lednice. Když jsem ji ale otevřela, rozmyslela jsem si to. Smrděla jak nevím co, byla ulepená, špinavá a plná drobků. Nečekala jsem to, ale řekla jsem si, že z toho nebudu dělat nic velkýho a že ji umyju.
Vzala jsem varnou konvici s tím, že si v ní ohřeju vodu. Otevřela jsem ji a opět jsem byla šokovaná. Celé dno bylo pokryto vodním kamenem. Fuj! Takže jsem se vydala do koupelny vydrhnout trochu tu konvici, aby v převařené vodě pak nic neplavalo. S rozmáčenýma rukama jsem se vrátila do chatky, kde jsem konvici zapla. Vodu jsme pak nalili do kyblíku, který měl přítel jako součást rybářského vybavení. To, že to nebyl dobrý nápad, jsme pochopili pár vteřin nato.
Voda vytékala malou dírou ve dně, takže jsme po chvilce měli v chatce kaluž. Jako by toho nebylo málo! Tak jsem setřela podlahu, přelila vodu do misky a vrhla se na ledničku.
Lepší první dojmy jsme si nemohli přát! :D

Po úklidu a vybalení některých věcí jsme se šli projít po pláži. Smočila jsem si nohy, přítel zmapoval rybářským okem terén a vrátili jsme se zpět do chatky.


 
Tam jsme si zahráli jednu z mých oblíbených her „Chomp!“ (čti Chramst!) a pak jsme (konečně) chvilku odpočívali.


K večeru jsme šli s přítelem vláčet. Abyste si uměli představit, o čem mluvím, laicky vám to vysvětlím. Jde vlastně o to, že chodíte podél břehu s menší udicí, na jejímž konci máte třpytku, plastovou nebo gumovou rybičku. Po nahození pak namotáváte vlasec zpátky a vaše návnada tak tvoří pohyb - odlesky, vibrace či malé vlnky. Dravé ryby pak na tyto podměty reagují.
A pokud vás zajímá, jestli jsme něco chytli, odpovím vám, že vůbec nic... :D


 
Po osmé hodině jsme dorazili k zahrádce u výčepu, kde hrálo nějaké hudební duo. Dali jsme si nealkoholické Mojito, poseděli a zatancovali si. Do chatky jsme se vrátili kolem desáté.


2. den



 
Zhruba od desíti do dvanácti jsme chodili po Znojmě. Využili jsme nedělní prázdnější město a zkoumali, co kde je. Omrkli jsme zvenku obchody, restaurace, kavárny... Prošli jsme se i kolem městských hradeb, radniční věže, našli jsme na mapě rotuntu sv. Kateřiny... Jo a koupili jsme si bílé Magnum. Za dvacet korun, no neber to! :D



Po návratu nás čekalo první rybaření. Přítel si nachystal věci, já jsem sbalila knížku a šli jsme k vodě. Pomohla jsem příteli nachystat udice a „pípáky“ a rozečetla jsem si knížku (pro zvědavce - jednalo se o Divergenci). Když přítel pak vytáhl kapříka, všechno jsme sbalili a šli si dát něco jako „oběd o páté“.

Najezení jsme se pak skulili do postele a hráli jsme Člověče, nezlob se! A k večeru jsme se zase vydali vláčet. Ne, opět jsme nic nechytli... :D


3. den

 




 
Pondělí bylo hodně nabité. Náš den začal výletem na Cornštejn. Auto jsme nechali stát na odpočívadle asi půl kilometru od zříceniny. Když jsme dorazili na místo, přítel navrhl, že se podíváme jen zvenku a pojedeme dál. Mě ale zajímalo, jak dlouho bychom čekali na komentovanou prohlídku. Jakmile jsem zjistila, že zhruba čtvrt hodiny, přemluvila jsem přítele a počkali jsme. Za 20 minut si nás vyzvedla silnější, ale zato velmi sympatická průvodkyně.
Historické letopočty a jména, na to mě moc neužije, ale přesto si pamatuju několik zajímavých věcí, které se Cornštejna týkají. Prohlídka se mi moc líbila, paní byla vtipná, pohotová a milá, takže nemám v podstatě nic, co bych vytkla! ☺
S přítelem jsme si při odchodu koupili naši první turistickou známku a vydali jsme se k autu.


Zaparkovali jsme u rozhledny Rumburak a šli jsme se projít k Bítovu přes kopec u Mohyly předků. Neměli jsme v plánu jít dovnitř, ale když jsem na informační ceduli uviděla prohlídku mučírny, chtěla jsem se tam jít podívat. Doťapali jsme teda až ke vstupní bráně Bítova, ale pak přišlo překvapení. Bylo zavřeno. Nechápali jsme proč, ale otočili jsme se a po silnici jsme se vydali zpět. Na další ceduli jsme si teprve přečetli, že v pondělky je hrad zavřen. Taky to mohli napsat hned na tu první... Ale nějak nám to nevadilo, dovnitř půjdeme třeba příště. A alespoň jsme mohli jít dřív na oběd.


 


 
Ten jsme si dali v restauraci Rumburak, hned vedle rozhledny. Přítel si vybral kuřecí maso v těstíčku (myslím, že se to jmenovalo „Rošťáci“) a já rajskou. A jo, oba jsme to snědli! :D


 



 
Po obědě jsme si koupili vstupenky na rozhlednu Rumburak. Přestože jsme měli plná bříška, byli jsme nahoře raz dva. Na stěnách podél schodů jsme si prohlédli fotografie různých míst v okolí. A nahoře jsme se pak rozhlédli do všech světových stran. Ke Cornštejnu, konopné farmě, elektrárně Dukovany, Rakousku...
Při odchodu jsme si nezapomněli koupit už druhou turistickou známku do sbírky.


 





 
Do konopného labyrintu se šlo přes úžasně udělanou Hawaiskou pláž. Písek, palmy, bary... Paráda! Zaregistrovali jsme se do spolku té farmy, dostali jsme kartičky a přes pláž jsme se vydali k bludišti. Zaplatili jsme vstup a šlo se!
Přítel nemá rád vůni konopí, srmdí mu i konopná mastička, kterou si mažu všechna poranění. Ze začátku nic necítil, ale pak prý mírně jo. Mně mastička i rostliny v bludišti voněly, takže jsem byla spokojená.
Spolu s focením jsme byli venku za necelých 20 minut. Bez něj by to nebyla ani čtvrt hodinka. Takže jsme to zvládli parádně! ☺


Po bloudění jsme si dali ještě v Rumburaku pohár napůl, stavili jsme se v obchodě pro pečivo a vyrazili jsme zpátky do kempu.

K večeru si přítel chytil jednoho kapříka, takže jsme splnili všechno, co jsme si naplánovali! ☺ 


4. den




 
Úterý patřilo odpočinku na pláži a rybaření. Přítel si chytil tři kapry, já jsem přečetla velkou část knížky a přeplavala jsem na druhou stranu přehrady a zpět. Upřímně jsem myslela, že to nebude tak daleko, ale nakonec jsem to zvládla. Na druhém břehu jsem chvilku vydechla a vydala se zpět. Doplavala jsem sice trochu zadýchaná, ale šťastná! ☺


5. den

 
Ve středu jsme se vydali na nákupy do Freeportu do Hatí. Zaparkovali jsme před Excalibur City, prošli kolem parádně vytvořeného hradu, obrovské zeměkoule a pod křídlem letadla směrem k nákupnímu středisku. Cestou jsem sledovala dětské atrakce, prostor pro námořní bitvu, autodráhu a spoustu dálšího, co moje oči stíhaly zachytit. Dovnitř jsme ale jít nechtěli. (To možná taky necháme na příště! ☺)


 
Prošli jsme několik obchodů s oblečením a pak jsme navštívili prodejnu Lindt, kde jsme chtěli vybrat dárky pro naše blízké. Slečna byla hrozně ochotná, sympatická, dokonce nám nabídla i bonbon s příchutí mléčné čokolády, který byl mimochodem skvělý!
S přítelem jsme se pak domlouvali, co koupíme. Jestli tři krabičky bonbonů, které pak namícháme, nebo každému vytvoříme vlastní balíček podle toho, co má rád. Nakonec jsme se shodli na mém návrhu, že nakombinujeme bonbony každému zvlášť. Přítel si ještě koupil bílou čokoládu s vanilkou a mohli jsme pokračovat do dalších obchodů.



Procházení obchodů jsme proložili obědem v KFC a pak parádní kavárnou. Nejenže byl číšník hrozně sympatický, ale měli i nádherné dezerty. Já jsem si nakonec vybrala Royal a přítel lentilkový pohár. Když nám číšník donesl naši objednávku, koukala jsem na to vyvalenýma očima. Přítelův pohár byl dost velký, ale můj zákusek byl obrovský. Taky že jsem ho nesnědla, kousek zůstal a zbaštil ho přítel. Sama moc čokoládové dezerty nevyhledávám, ale tento mě nějak zaujal. V půlce už jsem byla ale přečokoládovaná. Asi jsem typ spíše na cheesecake, tvarohové a ovocné dezerty, než na čokoládové. I tak byl ale moc dobrý! ☺

Po cestě do kempu jsme se stavili ještě v rybářství, kde si přítel koupil voňavou kukuřici, nějakou směs na krmení ryb, gumovou rybičku a návazcovou šňůru.

K večeru jsme opět vytáhli kapříka, takže přítelovo předsevzetí „aspoň jednoho za den“ jsme splnili.


A po osmé hodině jsme si šli zase zatancovat na zahrádku k výčepu. Ale tentokrát bez Mojita, protože za ten den už jsme toho v sobě měli až až! :D


6. den




 
Na čtvrtek jsme měli naplánovanou návštěvu Znojemského podzemí. Bohužel trasa, na kterou jsme chtěli jít, nebyla v tu dobu v nabídce, takže jsme to nechali na jindy. Procházeli jsme se po městě, došli jsme k rotundě sv. Kateřiny, na kterou jsme se podívali jen zvenku, protože právě probíhala prohlídka, z dálky jsme si prohlédli klášter... Stavili jsme se ještě v jednom rybářství a knihkupectví, koupili jsme taťkovi víno a vrátili jsme se zpět do kempu.

K večeru jsme vyjeli ještě do Hatí a ve výše zmíněné kavárně jsme si dali k večeři panini a limetkový cheesecake napůl. Ten byl tak výborný, že jsem mu odpustila i nevýraznou chuť limetky! ☺

Kolem půl desáté večer jsme sbalili už většinu věcí a zalehli, aby byl přítel odpočatý na cestu domů.


7. den


 Přítel se chtěl ještě v pátek rozloučit s vodou, takže v sedm ráno vstával a šel chytat ryby. Původně jsem měla jít s ním, ale ještě jsem si hodinku přispala a dorazila jsem až po čtvrt na devět.


Pak už jsme jen nanosili věci do auta, napustili jsme si pití, odevzdali klíče a povolení k vjezdu a vyrazili jsme k Brnu.


 
Tam jsme se stavili v McDonald´s na oběd, skočili jsme do IKEY a pak už jsme vyrazili domů! ☺


Tak takhle vypadala naše společná dovolená. Já jsem si ji užila na 200 % a věřím, že přítel taky. Komunikace a domluva je opravdu základ a vždycky se dá najít kompromis!☺

Děkuju rodičům nás obou za možnost takhle vyjet, příteli za skvělou společnost a vám za přečtení článku!☺

Určitě mi dolů napište, kam jste jeli vy se svou drahou polovičkou (ať už na první dovolenou nebo letos) a jaké to tam bylo. Samozřejmě budu ráda, když se podělíte i o názor na samotný článek. Těším se na vaše komentáře! ☺

Mějte nádherný zbytek srpna! ☺

Blogerka Klárka

8 komentářů:

  1. Moc pěkný článek a parádní fotky :) Je vidět, že jste si dovolenou hezky užili :) Poznali jste zajímavá místa a i ty kapříci nakonec byli :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc! ☺
      Užili jsme si to naplno, už se nám stýská! :3

      Vymazat
  2. Je vidieť že ste si to ozaj užili :) My s priateľom na chatovačku chodíme stále, občas treba vypadnúť z mesta :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To ano! ☺
      My jsme teda z vesničky, ale i tak je to něco jiného a parádního! ☺

      Vymazat
  3. My jsme letos také jeli s přítelem na první dovolenou do Prahy na tři dny a v pondělí spolu spontánně razíme do Benátek, tak se moc těším :)

    https://wantbefitm.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  4. Taky jsme byly s holkama na jižní Moravě, na čundru. Byly jsme akorát v Nových Mlýnech. A zkušenost s kempem... Asi je to všude stejné, protože já mám tu samou. Konvice pokrytá vodním kamenem (my jsme se narozdíl od tebe na nějaký drhnutí vykašlaly :D), akorát ta lednice byla fajn. Asi jim za tohle přičtu plusový body, jak tak čtu tvůj článek :D.

    Každopádně asi jste si to skvěle užili, a já vám příště doporučuju Pálavu ♥. Neprohloupíte.

    https://gingerjannie.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To určitě přičti, může to být i horší, jak vidíš. Při odjezdu jsme za ledničkou ještě našli Poděbradku, nebo co to bylo... :D
      Ale jinak jsme si to opravdu užili! ☺
      A děkujeme za tip, třeba se tam někdy podíváme! ☺

      Vymazat