pondělí 30. ledna 2017

JAK NA DLOUHODOBÝ VZTAH


Ahojte! ☺

V poslední době se mi v hlavě hromadí hrozně moc poznatků ohledně vztahů. Koukám kolem sebe, vnímám, co se děje mně, jak se chovám, jak se chová přítel a co to má za následky. A chtěla bych se o to s vámi podělit. Ve volné chvilce jsem si sedla ve škole k počítači a jdu všechny mé myšlenky vložit sem! ☺


Důvěra na prvním místě

Vztah bez důvěry se dle mého ani nedá za vztah označovat. Pro mě osobně je to pomyslný prostor, ve kterém se cítím svá a hlavně volná, neuvázaná. Přesto je mi jasné, že spousta lidí ve vztahu se upne na druhou osobu a pokud si to přeje, přestane se vídat s kamarády a kamarádkami. Zavřou se do klece, od které má klíč jen ten druhý. Tohle už pro mě pak není vztah, ale jakýsi stav uvázanosti. Já sama bych v takovém vztahu být nemohla. Potřebuju svobodu, svůj čas s lidmi, které mám ráda. Je třeba nezapomínat, že žárlivost do vztahu patří, že je to normální a v určitém měřítku i zdravé, ale jakmile se to přehoupne v nedůvěru, nevěstí to nic dobrého. Pokud žárlíte, řekněte to tomu druhému a promluvte si. Dá se najít kompromis, pokud oba stojí o udržení vztahu.


Komunikace jako důležitá součást vztahu

Pro mě osobně by byl vztah bez komunikace poloviční. S přítelem mluvíme úplně o všem. O přátelích, radostech, smutku i starostech. Klidně hodinu sedíme a řešíme jednu a tu samou věc pořád dokolečka, než najdeme řešení, kompromis nebo problém. Nic nehážeme za hlavu, řekneme si i věci, kvůli kterým se pak hádáme. Mluvíme o holkách a klucích i za cenu, že ten druhý bude trochu žárlit. Po návratu ze schůzky nebo z venku s někým jiným si o všem pak promluvíme, aby ten druhý neměl potřebu žárlit. S nikým se nescházíme tajně. Ten druhý o tom vždy ví a i když se mu to třeba úplně nelíbí, nakonec ustoupí, toleruje ho a věří mu. A to by nešlo, kdybychom spolu nemluvili a tajili před sebou spoustu věcí.


Upřímnost ruku v ruce s komunikací

Když se nám něco nelíbí, něco nám vadí nebo s něčím nesouhlasíme, řekneme to tomu druhému hned. Nevmeteme mu to do obličeje až po čase, když se zrovna hádáme. Vytahovat jakoukoliv minulost zničehonic jako králíka z klobouku není nikdy dobrá volba. Pak se dostanete k větě: „A proč jsi mi to neřekl už předtím?!“ A co odpovíte vy? Je to hloupost neříct svůj názor, když vám běhá v hlavě, a pak vypálit nějakou bolestivou větu ve chvíli, která není úplně pozitivně naladěná. I když vám není zrovna příjemné o tom tématu mluvit a nechce se vám rozvíjet dlouhá konverzace, radím vám, udělejte to. Ušetříte si do budoucna zbytečné hádky, problémy a bolest.


Oboustranná tolerance

Každý má určitě jiné zájmy, činnosti a přátele, kterým se chce věnovat, přestože to tomu druhému může připadat jako ztráta času nebo zbytečnost. Vždy bychom si ale měli uvědomit, že pro toho druhého to může znamenat hodně, může to představovat nějaký způsob relaxace, odpoutání se od problémů a starostí. Takže i přesto, že s přítelem či přítelkyní nesdílíte tutéž zálibu, nerozmlouvejte mu ji, neznechucujte a ani mu v ní nebraňte. Jinak je dost pravděpodobné, že se (zase) dostane do pocitu, že není ve vztahu, ale v kleci...


Společné zájmy

Je potřeba mít i společné koníčky, stejně jako přátele a zájmy. Něco, u čeho se oba odreagujete, o čem si budete moc povídat, radit, pomáhat si a zažívat ty zážitky společně. Jezdit na společné akce, věnovat se stejnému umění nebo sportu. Najít si něco, co vás bude spojovat a bavit.

                 


Odlišné zájmy

Stejně jako trávení času spolu je důležité i trávení času bez sebe. Utvrzuje vás to v jakési svobodě, volnosti. Přítele nebaví chodit do fitka? Tak se seberte a běžte sama! Vás nebere rybaření? Nechte ho jít na rybník samotného a sama si udělejte příjemné odpočinkové dopoledne po svém. Každý chcete trávit páteční večer jinak? Buď najděte kompromis, nebo podnikněte něco sami či s přáteli. Příští pátek zase můžete trávit spolu, doma, v kině, v restauraci... Nezazdívejte své zájmy jen kvůli tomu, že to partnera či partnerku nebaví. Stejně tak se nestraňte přátel, které máte, jen kvůli tomu, že je vaše polovička nemá zrovna v lásce. Jsou to VAŠI přátelé, VÁŠ volný čas. Nikde není psané, že když jste zadaní, nemůžete trávit čas i jinak než na gauči s partnerem. Věřte tomu, že se na toho druhého budete pak i víc těšit a váš vztah to jen posílí, když na sobě nebudete navzájem viset!

  


Kompromisy zachraňují situaci

I přesto, že jste vůdčí typ, je potřeba tomu druhému někdy ustoupit. Nemůžete se přece každou sobotu večer dívat na hokej, v něděli na fotbal a přes týden na biatlon, basket a florbal. Stejně jako slečna nemůže mít každý večer dámskou jízdu u vás doma. Opět se to odvíjí od komunikace, upřímnosti a tolerance. Mluvte o tom, co vám vadí, navrhněte řešení. Vy se budete dívat na své sporty, ale pak necháte přítelkyni vybrat film. Ona zase bude trávit čas s kamarádkami i jinde a ne denně. Nehádejte se, snažte se najít řešení. Ona chce jet na výlet, ale vy máte zrovna turnaj? Najděte termín, kdy to bude vyhovovat oboum... Vše se dá vyřešit v klidu a spravedlivě!


Nemějte rádi jen sebe!

S rodiči partnera se snažte vycházet dobře. Nebuďte naštvaní, když vás pozvou na oběd, kdy vám naservírují kančí na houbách, které tolik nesnášíte. Nemračte se na ně, když řeknou názor, se kterým nesouhlasíte. Mluvte s nimi, pomáhejte jim, buďte na ně milí. Vždyť to jsou lidé, se kterými se možná budete vídat do konce života. Jsou to nejbližší vašeho milého/vaší milé. Proč byste si v tak blízkém okruhu lidí dělali zbytečně nepřátele? Stejně tak je to s kamarády toho druhého. Je jasné, že si nebudete sedět se všemi. Nevytvářejte vlny, nerýpejte a rozhodně se nesnažte štvát vaši polovičku proti jejím přátelům. V hlavě si myslete, co chcete, tomu druhému to pak řekněte, ale nesnažte se vytvářet problémy tam, kde ve skutečnosti být nemusí.



Nepodvádějte a nelžete! 

Ani nevím, jestli je třeba tento bod nějak rozvíjet. Když jste s nějakým člověkem, jste s ním proto, že ho milujete! Na co tedy podváděť? Pokud vám to neklape, prostě odejděte. Neomlouvejte sami sebe tím, že jste tomu druhému nechtěli ublížit pravdou. Sami víte, že je to jen výmluva a že to toho druhého bude později bolet mnohem více. Nebuďte sobečtí a najděte síly být upřímní. Nelžete, nemějte tajemství, která se týkají i toho druhého, a buďte si věrní! Přece když někoho milujete, budete všechnu svou pozornost věnovat jemu. Pokud je to jinak, tak se tady nedá mluvit o pravé lásce, ale jen o jakémsi stavu jistoty, že když jeden odejde, nezůstanete sami. A takhle by to rozhodně být nemělo!


Projevy lásky

Jednou takovou drobností jsou dárečky, překvapení a jiné projevy lásky. Jde o to, že tomu druhému děláte radost jen tak, bez toho, abyste čekali něco na oplátku. Prostě se seberete a dáte tomu druhému čokoládu. Když je nemocný, vaříte mu čaj a měníte obklady na čele. Hladíte ho ve vlasech než usne. Pomáháte mu, nasloucháte... Jsou to drobnosti, kterými dokazujete svou lásku a zárověň jimi upevňujete vztah.

                


Láska

Proč je tento bod až na posledním místě? No, protože to beru jako samozřejmost. Copak existuje vztah bez lásky?! Podle mě ne. Pokud tam není láska, opět je to jen stav, kdy jste svým způsobem uvázaní k jednomu člověku. Pokud máte pocit, že vám láska ze vztahu vyprchala a nejste šťastní, odejděte. Samozřejmě se občas může dostavit pocit, že je to všechno k ničemu a že vás to takhle nebaví (ehm, mluvím hlavně o ženách a jejich každoměsíčních náladách), to ale není hned důvod k rozchodu. Ten je při dlouhodobějším postrádání citů, náklonnosti a přitažlivosti. Pak je zbytečné v takovém (už jen) stavu přežívat. Ochuzujete sami sebe o možnost najít jinou spřízněnou duši, se kterou vás ten život bude bavit mnohem víc!

 


No, a ode mě je to k tomuhle tématu všechno. Pokud máte nějakou námitku, jiný názor či dodatek, budu ráda, když mi dáte možnost si ho přečíst v komentářích! Těším se na vaše názory! ☺

Blogerka Klárka

6 komentářů:

  1. Ahoj, můžu se zeptat, jak dlouho jste s přítelem a kolik máš roků? A nemyslím to vůbec špatně, naopak, vypadáš docela mladičká a zároveň mi přijde, že už máš všechno pěkně ujasněné, píšeš rozumně a celkově v textu působíš dospěle. Přitom z kraje stránky na mě kouká taková roztomilá "dívenka" s obrovskýma očima. Tipla bych ti podle fotky tak čtrnáct patnáct let a podle článku klidně dvaadvacet, tak mě tady ten nesoulad přivádí do rozpaků :-D. A s článkem snad ani nelze nesouhlasit :).

    www.hogreta.blog.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj. Doufám, že se na mě nebudeš teď zlobit, ale úplně ti neodpovím ani na jednu otázku. S přítelem zatím nejsme léta, ale ani ne pár měsíců. ☺
      Co se věku týče, máš pravdu, že vzhledově vypadám na míň, než jak působím díky názorům. Pro někoho bude věk tabu, protože bude mít rád mé texty, jiný by mě za něj odsoudil a hodil do jednoho pytle s jinými blogerkami v mém věku. Záměrně ho tedy neuvádím, vyhýbám se tak předsudkům. Ale pokud ti to pomůže, nejsem ještě ani plnoletá!☺
      A za ohlas děkuju! ☺

      Vymazat
  2. Musím súhlasiť s komentom vyššie :) Naozaj máš všetko krásne zrovnané v hlave a nie sí plnoletá? Ja by som si podľa tvojho názoru (viď článok) povedala aj 20 rokov pokojne, pričom na fotke vyzeráš fakt mlado. Je super, že mladá generácia nebude asi úplne stratená! Veľmi ale veľmi dobrý článok! :)

    Pozývam teba aj tvojich čitateľov na moju súťaž, ktorá je na blogu GIVEAWAY

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc, ani nevíš, jak jsi mě teď potěšila! ☺ Hrozně hezky se to čte! ☺

      A za pochvalu článku samozřejmě taky děkuji! ☺

      Vymazat
  3. Skvelé tipy! :) Myslím, že každý poriadny vzťah by mal aspoň polovicu dodržiavať ak chce byť úspešný :)
    my blog : THE COLORFUL THOUGHTS

    OdpovědětVymazat