středa 29. června 2016

GYM PÁRTY


Ahojte!☺

Áno, už je to dlouho, co jsem vydala poslední článek, ale nějak nepřicházely nápady a ani ta správná nálada. O tom ale teď mluvit nechci, to přijde až v dalším článku. Dneska bych vám ráda povyprávěla o přespání ve školní tělocvičně, hromadě jídla, zábavy, hudby a minimu spánku. Ano, tak nějak vypadalo naše rozloučení s třídní a se školním rokem 2015/2016!

Hned bych chtěla poděkovat holkám za fotky, které v tomto článku jsou. Není jich moc, ale já jsem nefotila vůbec nic, tak jsem ráda alespoň za to... :3 Omlouvám se za kvalitu, ale lepší to bohužel nebylo. A spolužáky prosím, aby mě neukamenovali! :D

Tak, odkud začít... Tohle psaní bude celkem náročný, protože jsem spala půl hodiny při proslovu ředitele a tak hoďku a půl u přítele. V noci jsem ponocovala, tak mi dává celkem zabrat se soustředit! :D Ale tak co už... :3

Všechno začalo už v úterý. Postupně se naše třída scházela v tělocvičně - podle toho, jak to komu vyhovovalo. Třídní si chtěla popovídat i s rodiči a příbuznými, tak jich tam pár sedělo. Já jsem dorazila před sedmou hodinou s dortem a nějakým slaným občerstvením. Přestože mi přítel s přípravou toho všeho pomáhal, stáli jsme u toho asi 4 hodiny. Sama bych měla co dělat, abych to vůbec stihla. Vyložil mě u školy a šel se mnou dovnitř do tělocvičny, kde poznal moji učitelku, spolužáky a kamarádky. Jelikož to byla „GYM PARTY“, vytahaly se různé balóny, míčky, pálky atd. Chvilku jsme tam blbli a když rodiče (i přítel) odešli, teprve jsme si to začali užívat!

S kamarádkou Ivankou jsme sháněly všechny spolužáky a dokopávaly je k tomu, aby psali vzkazy na trička pro dvojčata, která nás bohužel opouští. Tohle měl být dárek na památku od nás všech... Když všichni zúčastnění včetně třídní napsali vše, co chtěli, já s Ivčou jsme dovedly dvojčata se zavřenýma očima doprostřed tělocvičny, kde čekala celá naše třída. Oblékly jsme jim trička a poté jim povolily oči otevřít. Měly z nich radost. Následovala strašně smutná chvilka doprovázená ještě smutnější hudbou, kdy jsme holky postupně objímali a snažili jsme se zatlačit slzy (někdo marně, ehm). Překvapilo mě, že se přidali i kluci a neodbyli je jen nějakým: „Tak ahoj!“ Pro mě osobně to bylo hrozně emotivní.



Když jsme se teda všichni rozloučili (a utřeli mokrá očka), vydali jsme se do bufetu, kde jsem zapálila svíčky na dortu, které následně sfoukla třídní s dvojčaty. Pojídali jsme dezetry, občerstvení, popíjeli (kofoly) a povídali si. Pak se každý různě rozprchnul - někdo hrát badminton, někdo se hýbat do rytmu hudby, někdo zkoušet zpívat karaoke (ehm...), jiní odpočívat... Každý si prostě mohl dělat, na co měl chuť, baštit a pít, co chtěl.

Ve dvanáct večer jsme se všichni sešli na půlnoční fotbálek. Někteří nehráli, ale většina se překonala a šla do toho i přes to, že jim to třeba vůbec nešlo. Asi po 45 minutách se zase naše třída rozprchla. Já jsem se zdržovala hlavně v tělocvičně, kde jsem si povídala s kamarádkami nebo se pokoušela zpívat! :D Občas jsem si vyběhla nahoru něco zobnout a pak jsem se vrátila zpět.

Postupně v průběhu večera začali někteří odpadat a pomalu usínat. Já jsem se překonala a poprvé ve svém životě jsem vydržela přes noc vůbec nespat. Stejně jako spolužáci, kteří seděli v tělocvičně se mnou a vyhrávali různé písničky. My jsme spát nechtěli. I když, v závěru to většina z nás vzdala. Kolem šesté se kluci uložili a usnuli. S tím, že v sedm se mělo vstávat! :D








Ráno jsme probrali spáče, kteří i tak spali maximálně nějaké 4 hodiny a začali uklízet svinčík, který jsme večer nadělali. Do 8 muselo být vše v tělocvičně perfektní, protože ředitel měl (jako každý rok) proslov na ukončení školního roku. Povedlo se nám to a tělocvičnu jsme dali do kupy. 

Z proslovu jsem slyšela nějakých pár vět, protože jsem zhruba po půl hodině vytuhla. Ležela jsem na žíněnkách a byla jsem tak pěkně schovaná za kamarádkou, že jsem prostě zavřela oči a spala (drzost první třídy...). Když jsem se teda na konci probrala, šli jsme povyhazovat odpadky z bufetu, umýt nádobí a vrátit vše do původního stavu. V deset jsme měli vše hotové a mohli jsme zmizet domů! ☺

Na závěr bych ráda podotkla, že jsem si tuto akci hrozně užila. I přesto, že tam nebyl alkohol, dokázali jsme se všichni mezi sebou bavit a smát se. Konečně mi přišlo, že jsme kolektiv, jedna parta. Hlavně při té akci s dvojčaty. Všichni se zapojili a bylo to hrozně hezké. Taky jsem stihla prožít svou další premiéru - nespat celou noc.

Chtěla bych všem poděkovat za super atmosféru, naší třídní za organizaci a za skvělý nápad a spolužákům za to, že se umí bavit a začleňují mezi sebe i ostatní! Bylo to moc fajn! Mám vás ráda! ♥

Blogerka Klárka

2 komentáře: