pátek 8. dubna 2016

KAMARÁDKA O KAMARÁDCE

 

Ahojte! ☺

To je ale sexy fotka na úvod, že? Ano, pořád jsou holky, které se fotí na záchodech aneb jedna z mála možností, kde si my dvě vůbec můžeme udělat fotku! :D No, ale opusťme tohle téma a přesuňme se k tomu, o čem vlastně budu psát. Chci se s vámi podělit o naše charakteristiky. Původně to byly slohové práce, ale přišlo mi hezké, jak jedna druhou popsala a řekla jsem si, že se o to s vámi podělím! ☺


Než jsem si sedla ke psaní tohoto článku, měla jsem maličko depresivní náladu. Nic mě nebavilo, byla jsem smutná, chtěla jsem být sama. Uklidila jsem, vysála, vytřela, teď píšu tento článek, pak se na chvilku natáhnu (pokud to vydržím), možná něco sním (pokud to zvládnu) a nakonec budu ponocovat, protože předpokládám, že se stejně nevyspím. Ale jak se tak znám, brzo bude líp. Proto jsem se dala k psaní (spíš přepisování) našich slohovek, kdy mě, doufám, rozveselí alespoň kladný pohled mojí kamarádky na mou osobu. 



Píšu o Terce:

Chtěla bych vám představit Terku, svoji spolužačku a zároveň i nejlepší kamarádku. Začala bych tím, jak jsme se poznaly.
Známe se v podstatě již čtvrtým rokem, ale kamarádky jsme teprve druhým. První dva ročníky na ******** gymnáziu jsme byly jen dvě holky, které se tak maximálně pozdravily. Později jsme se neměly moc v lásce kvůli jedné holce, která jednu před druhou pomlouvala. Odcizily jsme se a tajně se nenáviděly. Až do doby, kdy jsme obě naši spolužačku prokoukly. A sblížily se. Shodly jsme se na názorech, byly jsme profackované falešným přátelstvím a přetvářkou. Tohle je to, co nás svedlo dohromady.
A jak vlastně Terka vypadá? Měří 166 cm, o jeden „cenťák“ víc než já. Obléká se do sportovního oblečení hodícího se k její postavě, kterou si tvaruje cvičením. Vlasy jí její kamarádka vylepšila „ombréčkem“, které podtrhlo její kulatý obličej. V očích má zamíchané všechny barvy - od modré, přes zelenou až po hnědou. Rty věčně popraskané nebo „zdobené“ oparem, téměř nenamalovaná, a přesto sebevědomá a u kluků oblíbená. To je Terka.
Povahově si sedneme snad úplně ve všem. Díky tomu, že jsme obě byly spolužačkou omezovány, shazovány a ovládány, vyvarováváme se tomu. Nelžeme si, jsme k sobě upřímné, nasloucháme si, ustupujeme a hledáme kompromisy, řešení. Tím se vyhneme zbytečným hádkám. Jsme tu jedna pro druhou, nenecháme se „ve štychu“.
Nespojuje nás ale jen nenávist, pokud se to tak dá nazvat, k té stejné osobě. Prošly jsme si téměř totožnými situacemi i v rodině. Máme podobný pohled na vztahy, přestože názory ohledně kluků jako takových se obvykle liší. Obě cvičíme, hrajeme florbal, milujeme zdravé jídlo, ale neodmítáme dezerty, čokolády ani jiné sladkosti.
Samozřejmě, že se v něčem i lišíme, jinak by to byla nuda. Jsou to ale takové drobnosti, které naše přátelství neovlivní. Zatímco já mám (většinou) gramatiku v malíčku a využívám toho v opravování článků do blogerského časopisu, ona s ní občas bojuje. Nebo Terka naopak rozumí klukům a nemá problém s nimi jakkoliv udržovat kontakt. S tím zase zápasím já. Ale na tomto přece přátelství nestojí.
Neumím si představit, že bych ji neměla. S kým bych nadávala na opačné pohlaví? Komu bych se svěřovala s „hřešením“ a problémy? Kdo by seděl hodinu v mé vaně, zatímco bych v koupelně sepisovala článek? Komu bych vařila snídaně skoro do postele? Radila v testech? Pletla cop a malovala očními stíny složitější líčení? A na druhou stranu: Kdo by mě navigoval při lepení samolepek na zeď, které stejně budou křivé? Vzal mě do Olomouce? Do fitka? Hřešil se mnou v jídelně? A při krizi jedl pizzu a dezerty v jedenáct hodin večer?
Je toho hrozně moc. Ani si na vše nevzpomenu... Bez ní by mě část chyběla. Nebyla bych to já...
Nemůžu si vybavit všechny naše zážitky, ale jedno vím jistě... Mám ji ráda!



Terka píše o mně:

Představím vám svoji nejlepší kamarádku, spolužačku a výbornou blogerku Klárku. Řekla bych, že je pro mě jako sestra, mé druhé já.
Začnu tím, jak jsme se poznaly. Ještě na základce, na 1. stupni, jsem jezdila na tábor „Pod jezevčí skálou“ a Klárka tam byla taky. To jsme se ještě moc nebavily. Pak jsem zjistila, že jde na osmileté gymnázium, stejně jako já. V primě jsme se také ještě nebavily, bylo to nejspíš proto, že nás jedna holka „posílala“ proti sobě. Po čase jsme zjistily, jaká ona vůbec je, a začaly jsme se spolu bavit. A já zjistila, že je vlastně strašně fajn holka a že si ve všem rozumíme, a staly se z nás nejlepší kamarádky. 
A teď k tomu, jak Klárinka vypadá. Je menší postavy, stejně jako já, ale přece jsem o krapet větší. Má sportovní postavu, ani tlustá ani hubená, taková akorát. Její kaštanově červené vlasy, teď už sestříhané do krátkého francouzského mikáda, nosí většinou rozpuštěné, protože culíky nemá moc ráda. Obličej má oválný a zdobí ho pihy a krásná modrá očka, která se rozzáří, když se usměje. Rty si často zdobí rtěnkou v malinovém odstínu. Náušnice na Klárince vidím poměrně často a skoro pokaždé jiné. Její styl oblečení se nedá charakterizovat, přesto vypadá vždy dobře.
Má spoustu dobrých vlastností. Například je milá, hodná, laskavá a pro nejbližší by udělala první poslední. Nikdy se mi ještě nestalo, že by mi s něčím nepomohla, neporadila... Prostě moje zlatíčko. A také když si něco řekne nebo usmyslí, tak se toho nevzdá a jde si za tím. Ale jako každý člověk, i Klárka má nějaké špatné vlastnosti. Třeba jako zapomnětlivost nebo tvrdohlavost. Takže dohadovat se s Klárinkou prostě nemá smysl.
A co má ráda? Třeba sport. Teď se mnou začala hrát florbal, což je strašně super. Pak ráda posiluje, běhá a zajímá se o věci okolo, takže je stejná jako já. A takový opak, že má hodně ráda jídlo a s ním i spojené vaření a pečení. Musím vám říct, že není nic lepšího, než když u ní spíte a ona, než se ráno probudíte, vám udělá zdravou a krásně nazdobenou, ale i dobře chutnající snídani. No co víc si přát! Málem bych zapomněla, že ráda píše různé články, také má vlastní blog, který má nádherně zpracovaný. Prostě šikovná blogerka! A samozřejmě, skoro jako každá holka, se i Klárka zajímá o kosmetiku. To ovšem není vše, co bych o této úžasné dívence mohla říct, ale lepší bude, když Klárku poznáte sami.
Já už se s Klárinkou bavím přes 2 roky a ještě jsme se nepohádaly a doufám, že to tak ještě dlouho zůstane! 
Mám tě moc ráda, Klároušku!


Zazvonil zvonec a pohádky je konec! ☺ Doufám, že se vám naše práce líbily. Schválně by mě (a určitě i Terku) zajímalo, která byla podle vás lepší. Tak nám to kdyžtak napište dolů! ☺

 


                   

Obě naše slohovky byly ohodnoceny na výbornou. Každá ji psala sama, Terce jsem pak pouze opravila chyby. I tak jsme se ale docela shodly a dost podobně se popsaly, ne? ☺

Jo a ještě malé vysvětlení, proč jsou v mé práci hvězdičky. Někoho to už možná napadlo, ale je to kvůli tomu, že tu nechci zmiňovat, odkud jsem. Snad to chápete! ☺

Po přepsání Terčiny krásné slohovky se cítím hned líp. Odreagovala jsem se, uklidnila a brzo mi bude fajn! ☺ Vy se taky mějte hezky a těším se na vaše reakce! ☺

Blogerka Klárka

6 komentářů:

  1. Nevím, kolik ti je, ale představuji si slohovku studentky gymnázia trochu jinak. Jako popis a charakteristika kamarádky jsou obě moc pěkné na blog, ale nedovedu si představit takovou práci odevzdat. Trochu mě zamrazilo při představě, že u nás by za to byla asi dvojka nebo trojka.

    I když se mi to nelíbí po slohové stránce, musím uznat, že je krásné mít takové přátelství. Doufám, že vám vydrží i po gymnáziu a v dalších letech vašeho života. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono když se na to zpětně podívám, vidím nedostatky, věci, které by se daly přidat nebo pozměnit. Každopádně takhle jsem svou práci odevzdala a byla jsem ohodnocena. Vyučující, kterou máme z češtiny, tato prácě těší už jen z toho důvodu, že většina naší třídy se se slohovkami nezžije vůbec a dopadá to hrozně. A ve srovnání s ostatními pak hodnotí.

      Děkujeme moc, doufáme v to stejné! ☺

      Vymazat
  2. :-) Je to milé. Přeju vám, ať vám to co nejdéle vydrží. Taky bych potřebovala kamarádku, co mě učeše a namaluje, těch co se mnou v 11 jí pizzu mám docela dost ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkujeme! ☺ Třeba takovou najdeš! ☺ Já takovou taky nemám, líčím a chystám se sama... :3

      Vymazat
  3. Obě dvě jsou krásně napsané 😊 Když jsem si to tak četla,úplně vydím mě a mojí nejlepší kamarádku😊

    OdpovědětVymazat